V pondělí 26. června se žáci 7. třídy v rámci předmětu český jazyk vydali na exkurzi do Malé Úpy, aby se v rámci projektu Po stopách Marie Kubátové prošli po místní Pohádkové naučné stezce.
Naše putování začalo na Pomezní boudě, ve které nám velmi ochotně poskytli zázemí manželé Hemelíkovi. Ti nás hned na úvod překvapili výborným dezertem. Všichni žáci obdrželi brožurku s mapkou a políčky pro překreslení plastických ornamentů na každém zastavení naučné stezky, na jejíž realizaci se podílela paní Hemelíková, úzce spolupracující se známou českou spisovatelkou Marií Kubátovou. Naučná stezka zahrnuje deset zastavení na 17 kilometrech. Nebylo tak v našich časových možnostech obejít stezku celou a za zakreslení všech stanovišť získat tzv. "Maloúpský pohádkový groš“. Manželi Hemelíkovými nám ale bylo přislíbeno získání groše za sedm překreslených ornamentů.
Zkušeným a krajem znalým průvodcem po naučné stezce se stal svým spolužákům Matěj Hemelík. Vydali jsme se tak za Matějem vstříc prvnímu zastavení s Cukrářskou pohádkou. Při četbě pohádky se žáci mohli například dozvědět, že se v Krkonoších pěstovala krmná řepa, které se říkalo dumlík a v čase nouze a neúrody se z ní vařila tzv. dumlíkovka či dumlovka.
I na dalších šesti zastaveních nás provázely Krkonošské pohádky Marie Kubátové, při jejichž četbě jsme se mohli seznámit s mnohými výrazy z krkonošského nářečí, které se dnes už nepoužívají. Cestou nás místy provázely krásné výhledy, třeba na naši nejvyšší horu. Stoupali jsme krásnou lesní cestou ve svahu Lysečinského hřbetu, abychom vzápětí sešli prudkým klesáním k maloúpskému kostelu sv. Petra a Pavla. Překrásná krkonošská příroda se doplňovala s povídáním Marie Kubátové. Po krátké zastávce nás čekalo předposlední zastavení u bývalého skokanského můstku, kde ještě v šedesátých letech minulého století trénovala naše reprezentace. Osvěžující bylo poslední zastavení v Eliščině údolí u malé vodní hráze, kde jsme načerpali síly na poslední stoupání.
Celé dopoledne jsme měli krásné počasí, často nás před sluncem chránily mraky, plíce se plnily svěžím horským vzduchem. I tak jsme byli zdravě unaveni horskou procházkou a s nadšením jsme dorazili do Pomezní boudy, kde nás čekala výborná knedlíčková polévka a kuřecí řízek s bramborami. Všichni žáci též obdrželi za poctivé překreslení všech ornamentů pohádkový groš. Měli jsme mírné zpoždění, a tak brzy po obědě jsme se museli rozloučit a vydat se na blízkou autobusovou zastávku.
Manželům Hemelíkovým patří velké poděkování za milou pohostinnost a poskytnutí skvělého zázemí pro naše putování. Za pohodový průběh celé exkurze patří též poděkování žákům 7. třídy.
Mgr. Miroslava Schärfnerová a Mgr. Lucie Antošová
