Květen u Myšek
Měsíc květen utekl jako voda, tak se s námi pojďte ohlédnout, co vše nám nachystal a připravil.
První týden byl věnován nejen svátku maminek, ale celé rodině. Vyzkoušeli jsme si některé domácí práce jako žehlení, vaření, věšení prádla, péči o miminko, ale také opravování a práci s nářadím. Děti se naučily pojmenovávat jednotlivé členy své rodiny a vnímat blízkou rodinu a širší část rodiny. Využívali jsme senzory-stoleček při přípravě „mlíčka“ pro miminko, hledali stejné stíny k jednotlivým pozicím miminka, vozili miminka v kočárku a zpívali ukolébavky. S kluky jsme třídili nářadí, říkali si, které k čemu využíváme, a opravovali, co nám přišlo pod ruku. Maminkám jsme navlékali korále a pro celou rodinu si připravili překvapení v podobě rodiny v domečku, které jsme předali na Zahradní akci ke dni rodin.
V dalším týdnu jsme navázali tématem povolání, práce, čili zaměstnání… Děti říkaly, co kdo z rodičů dělá, a spoustu nových profesí si vyzkoušely. Nejvíce se dětem líbilo stát se hasičem a hasit plameny při hasičském zásahu. S nadšením ale tvořily i pizzu, kterou si zkoušely vkládat do pece, prodávaly v cukrárně, navštívily masážní salón, vyzkoušely si práci malířů portrétů a v neposlední řadě se proměnily v architekty stavitele. Celý týden jsme zakončili návštěvou místní knihovny, kde jsme nejen poznali práci paní knihovnice, ale hlavně si užili to množství nejrůznějších knih, které jsme si společně prohlíželi i četli.
Dalším zajímavým tématem bylo „Moje město“. Řekli jsme si rozdíly mezi městem a vesnicí, hledali jsme i společné znaky a hlavně se snažili zapamatovat název města, kde máme školku a většina dětí tu bydlí. Hodně jsme si hráli s domečky, ať už při procvičování prostorové orientace, malování a stříhání, počátcích počítání, cvičení či konstruktivní a kooperativní hře... Naučili jsme se krásnou básničku i hudebně-pohybovou hru, prohlédli si ulici z balkónu školky, a dokonce jsme navštívili pana starostu.
Vrcholem měsíce května byla zahradní slavnost ke „Dni rodin“, kterou jsme byli kvůli počasí nuceni přesunout až na 26. května. Pro rodiče jsme měli nachystané krásné a originální disciplíny, jako třeba poznat své děti pouze z fotografie očí či pusy, poznávat se po hlase nebo podle rukou, a děti měly radost i z „plyšákového automatu“, kdy si lovily plyšáky pomocí nohou zavěšených na tyči.
Náš poslední týden v květnu jsme už věnovali dětem a jejich svátku. S dětmi jsme si povídali o našich rozdílech a společných znacích, emocích a „navštívili“ i děti z různých koutů světa. Děti se díky tomuto tématu dozvěděly o jiných kulturách a jiných zvycích, ale i o tom, že nezáleží na tom, kdo jaký je a odkud pochází, protože jsme v srdci všichni stejní.
