V úterý 2. června jsme se dle harmonogramu v 7 hodin ráno sešli na vlakovém nádraží ve Svobodě nad Úpou, abychom nastoupili na náš vlak, a zahájili tím společný školní výlet. I letos jsme ze Svobody cestovali do Hradce Králové, kde nás čekal nákup jízdenek na hromadnou dopravu, pak také čas strávený v Auparku, ale zejména jsme se vypravili na Flošnu zahrát si ve dvou týmech bowling na dvou místních bowlingových drahách a poté si vychutnat společný oběd v tamní restauraci. Poté, co jsme si zahráli a občerstvili se, jsme se pomalu navrátili k nádraží a o něco málo později jsme se autobusem vypravili do nám již známé Bělče nad Orlicí. V Táboře J. A. Komenského jsme byli vřele uvítáni a ubytováni. Tentokrát jsme si vyzkoušeli ubytování na hlavní budově a výhodou bylo i to, že v případě nepříznivého počasí pro nás byla vyhrazena společenská místnost. Odpoledne jsme strávili procházkou po kempu a rovněž procházkou nám již dobře známým lesem až k našemu oblíbenému jezeru Marokánka s krásně čistou vodou. Cestou žáci měli ve svých týmech – kluci a holky – za úkol sbírat některé přírodniny k dalším aktivitám u jezera. Čekaly nás kreativní týmové výzvy – stavba estetické i funkční věže z donesených přírodnin a pak také „land art“ – tvorba obrazce z přírodnin. Oba týmy se do těchto výzev zapojily a zhostily se jich velmi zdařile, především tím však žáci podpořili spolupráci, koordinaci i svou tvořivost. Úterní slunečné počasí stále přálo opalování a koupání se, proto jsme si dobu strávenou u jezera náležitě protáhli. Cestou zpět do kempu jsme sbírali kamínky na středeční aktivitu a odebrali jsme se na večeři. Po večeři žáci absolvovali stezku odvahy, při které plnili jednotlivé úkoly (pohybové, pěvecké, výtvarné, na přemýšlení nebo i na podporu a povzbuzení). Následně jsme si dopřáli večerní hru na světlušky a společné zhodnocení celého dne, pak už pomalu večerka. Středeční den jsme celý strávili v kempu. Počasí nám toho dne přálo méně než předchozího dne, přesto se dopoledne po snídani podařilo připravit a vypravit se na stezku za pokladem, při které se žáci opět rozdělili do již nastavených týmů – kluci a holky – ve kterých po tyto dny soutěžili, a po vylosování své barvy se každý z týmů vydal lesem po své stezce - stejnobarevných stužkách. Žáci hledali zavinuté listy s jazykolamy, které měli za úkol všechny vysbírat, a na závěrečných zastaveních se pak dle indicií přesunout na místo v lese zakopaného či ukrytého pokladu. Tuto sladkou odměnu se podařilo najít a po návratu do kempu, kdy každý z týmů hromadně přečetl své jazykolamy, jsme si na tomto sladkém pokladu i pochutnali. Než se rozpršelo více, tak jsme ještě stihli sportovní aktivitu zaměřenou na týmovou spolupráci – předávání míče zadaným způsobem – a užili jsme si i mnoho zábavy. Po obědě už pršelo, proto jsme zavítali do naší společenské místnosti a dopřáli jsme si popustit uzdu naší tvůrčí fantazii při malování na oblázky z předchozího dne. Žáci měli za úkol vyzdobit jeden kamínek pro sebe a ten druhý pro spolužáka či spolužačku, kterého či kterou si vylosovali. Ozdobit mohli samozřejmě oblázků více, jak kdo chtěl. Stále ještě v kroužku jsme si ve společenské místnosti zahráli zábavnou karetní hru V hlavní roli, i to byla příležitost příjemně strávit společný čas v suchu a v dobré náladě, zatímco venku pršelo. Později déšť opět ustal, proto jsme vyšli směrem k hřišti v areálu kempu a zde žáci hledali schované lístečky s pohybovými úkoly. Tyto lístky byly schované vždy ve dvou stejných zadáních – úkol měli plnit vždy dva žáci – a aby věděli, kdo je s kým ve dvojici, pantomimou se snažili ukázat, co je na jejich lístku za pohybový úkol. I tato aktivita měla úspěch. V rámci svého volného času si žáci na onom hřišti také zahráli nohejbal. Déšť, který si s námi hrál toto dne místy na schovávanou, se znovu objevil, proto jsme se navrátili dovnitř do hlavní budovy. Po večeři pak následovala aktivita na společné zhodnocení dne a následně i krásný společný hudební večer s kytarou, posléze pak večerka. Ráno jsme si dali budíček, začali balit věci, uklízet pokoje a po snídani, kdy jsme dobalili poslední věci a ujistili jsme se, že jsme po sobě nezanechali pořádek, vrátili lůžkoviny i míče, jsme se pomalu vypravili z kempu k autobusové zastávce na návsi, kde jsme jako již tradičně provedli souhrnné zhodnocení tohoto školního výletu, který byl pro nás v mnoha směrech velmi pěkný. Poté autobusem do Hradce Králové a z Hradce Králové vlakem směrem na Svobodu nad Úpou, kam bychom se nebýt u Trutnova splašených koní dostali právě oním vlakem. Takto vlak z časových důvodů končil svou jízdu už v Trutnově a my jsme společně zvládli tuto závěrečnou výzvu - doběhli jsme na autobusové nádraží a stihli autobus do Svobody nad Úpou, kde jsme náš školní výlet oficiálně završili. Konec dobrý, vše dobré. J
Mgr. Zuzana Boušková, Mgr. Tereza Sisrová a žáci 8. B
